nominativ

Možná hledáte Nominativ.

čeština

výslovnost

• IPA: [nɔmɪnatɪf], [nɔmɪnatiːf]

dělení

• no-mi-na-tiv

etymologie

Z latinského nominativus casus od nominare = nazývat.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nominativ	nominativy
genitiv	nominativu	nominativů
dativ	nominativu	nominativům
akuzativ	nominativ	nominativy
vokativ	nominative	nominativy
lokál	nominativu	nominativech
instrumentál	nominativem	nominativy

význam

1. pád vyjadřující základní tvar jména, obvykle je označován jako první
   • nominativ singuláru, nominativ plurálu

překlady

1. mluvnický pád

   • angličtina: nominative
   • arabština: رَفْع
   • finština: nominatiivi
   • francouzština: nominatif m
   • chorvatština: nominativ m
   • italština: nominativo m
   • latina: casus nominativus m
   • němčina: Nominativ m
   • nizozemština: eerste naamval m, nominatief m
   • norština: nominativ m
   • polština: mianownik m
   • ruština: именительный пажеж m, номинатив m
   • řečtina: ονομαστική ž
   • slovenština: prvý pád m, nominatív m
   • švédština: nominativ c

synonyma

1. první pád

související

• nominativní

norština (bokmål)

podstatné jméno

význam

1. nominativ

norština (nynorsk)

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. nominativ

synonyma

1. nemnefall

švédština

výslovnost

• IPA: [˘numinaˈtiːv]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	nominativ	nominativen	nominativer	nominativerna
genitiv	nominativs	nominativens	nominativers	nominativernas

význam

1. nominativ

externí odkazy

• Článek Nominativ ve Wikipedii