oblouk

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔblɔʊ̯k]
•  oblouk^{? • info}

dělení

• ob-louk

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	oblouk	oblouky
genitiv	oblouku	oblouků
dativ	oblouku	obloukům
akuzativ	oblouk	oblouky
vokativ	oblouku	oblouky
lokál	oblouku	obloucích
instrumentál	obloukem	oblouky

význam

1. (v geometrii) souvislá část kružnice
2. část objektu ve tvaru připomínajícím oblouk (1)
3. (v architektuře) nosná konstrukce stavby, překlenující prostor mezi dvěma zdmi či pilíři
4. (ve sportu) dráha lyžaře připomínající tvarem oblouk (1)

překlady

1. část kružnice

   • angličtina: arc
   • francouzština: arc m
   • italština: arco m
   • němčina: Bogen m
2. zakřivení

   • angličtina: curvature
   • francouzština: courbure ž
3. klenba

   • angličtina: arch
   • francouzština: cintre m, berceau m
   • němčina: Bogen m, Gewölbe s
4. —

synonyma

1. —
2. zakřivení
3. klenba
4. —

související

• obloukový
• oblouček
• obloukovka
• oblý

slovní spojení

• elektrický oblouk

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-09-01]. Heslo oblouk.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2023-03-14]. Heslo oblouk.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2023-03-14]. Heslo oblouk.

externí odkazy

• Rozcestník Oblouk ve Wikipedii