odvolit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔdvɔlɪt]

dělení

• od-vo-lit

sloveso

• dokonavé
• většinou intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	odvolím	odvolíš	odvolí	odvolíme	odvolíte	odvolí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odvol	odvolme	odvolte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	odvolil	odvolila	odvolilo	odvolili	odvolily	odvolila
trpné	odvolen	odvolena	odvoleno	odvoleni	odvoleny	odvolena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	odvoliv	odvolivši	odvolivše

význam

1. zúčastnit se voleb v daném termínu a mít to za sebou, odbyto
   • Krátce po 14. hodině odvolil v Průhonicích premiér Andrej Babiš.

související

• volit
• volič
• odvolený
• odvolivší
• navolit si
• dovolit
• převolit