opozičník
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɔpɔzɪt͡ʃɲiːk]
dělení
editovat- opo-zič-ník
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | opozičník | opozičníci |
| genitiv | opozičníka | opozičníků |
| dativ | opozičníku / opozičníkovi | opozičníkům |
| akuzativ | opozičníka | opozičníky |
| vokativ | opozičníku | opozičníci |
| lokál | opozičníku / opozičníkovi | opozičnících |
| instrumentál | opozičníkem | opozičníky |
význam
editovat- osoba, která někomu nebo něčemu oponuje čili je v opozici
- Domácí opozičníci i běžní lidé, kteří jen nesouhlasí s vedením „speciální vojenské operace“, čelí v zemi stále větším represím.[1]
externí odkazy
editovat- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo oposičník.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo opozičník.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo opozičník.
- Slovník současné češtiny. Lingea, 2024. Heslo opozičník
- Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo opozičník (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
- Google Books. Vyhledávání výrazu "opozičník" pro češtinu.
poznámky
editovat- ↑ HRDINOVÁ, Anna. Rusko utahuje šrouby, pro odpůrce režimu už na internetu není nikde bezpečno. Seznam Zprávy [online]. 2023-07-09 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online.