čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ʔɔʊ̯t]

dělení

editovat
  • oud

varianty

editovat
  • (neutrálně) úd

podstatné jméno (1)

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ oud oudy
genitiv oudu oudů
dativ oudu oudům
akuzativ oud oudy
vokativ oude oudy
lokál oudu oudech
instrumentál oudem oudy

význam

editovat
  1. (archaicky, zastarale) část těla sloužící k pohybu (paže, noha apod.)
    • Než vstal z postele, protáhl si všechny oudy.
  2. (zkráceně) pohlavní úd

překlady

editovat
  1. část těla

synonyma

editovat
  1. končetina, (hanlivě) hnát
  2. penis, pyj

podstatné jméno (2)

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ oud oudové
genitiv ouda oudů
dativ oudu / oudovi oudům
akuzativ ouda oudy
vokativ oude oudové
lokál oudu / oudovi oudech
instrumentál oudem oudy

význam

editovat
  1. (zastarale) člen nebo funkcionář[1]
    • Presbyterium skládá se z farářů a ostatních oudů zvolených.[2]
    • Znamenitější duchové jak z Čech, tak z Moravy, tak i ze Slovenska od jakživa směřovali k úplnému spojení těchto zemi jednoho národu, a považovali sebe vždy za oudy jednoho kmene, na co svědčí jména a spisy nejznamenitějších mužů ze všech těch krajin.[3]
    • Seznam oudů Svatojanského Dědictví v Praze, kteří během roku 1895 zemřeli, aneb již dříve zemřevše, Ředitelství teprv letošního roku oznámeni byli.[4]

angličtina

editovat

výslovnost

editovat

etymologie

editovat

Z arabského عُود. Srovnej např. lute či francouzské luth.

podstatné jméno

editovat

skloňování

editovat
pád \ číslo singulár plurál
nominativ oud ouds

význam

editovat
  1. loutna

související

editovat

nizozemština

editovat

výslovnost

editovat

etymologie

editovat

Přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *aldaz. Srovnej např. německé alt, anglické old

přídavné jméno

editovat

význam

editovat
  1. starý

antonyma

editovat
  1. nieuw, jong

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-02-23]. Heslo oud.
  2. Prozatímní zřízení evangelické církve
  3. BOROVSKÝ, Karel Havlíček. Slovanská politika
  4. Heslo "Sv. Theobald, poustevník", svátek 1. července. In: Ekert, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích: pořadem roku občanského. Svazek třetí. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1896. 879 s., [30] l. obr. příl. Dědictví Svatojanské; čís. 83 za rok 1896. (Digitalizovaný dokument NK ČR – http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowUnit.do?id=8856.) S. 870. Psaní velkých písmen ponecháno v původním znění.