češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • pří-kaz

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ příkaz příkazy
genitiv příkazu příkazů
dativ příkazu příkazům
akuzativ příkaz příkazy
vokativ příkaze příkazy
lokál příkazu / příkaze příkazech
instrumentál příkazem příkazy

významEditovat

  1. pokyn, jehož splnění se bezpodmínečně očekává
    • Příkazy vydává velitel, ostatní musejí poslouchat.
  2. (v informatice) textový zápis požadované akce počítače
    • Změnit aktuální cestu lze na povelové řádce pomocí příkazu cd.

překladyEditovat

  1. povel
  2. zápis akce počítače

synonymaEditovat

  1. rozkaz, povel, nařízení, (zastarale) befel

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-10-24]. Heslo příkaz.

externí odkazyEditovat