přirozeno

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̝̊ɪrɔzɛnɔ]

dělení

• při-ro-ze-no

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	přirozeno	přirozena
genitiv	přirozena	přirozen
dativ	přirozenu	přirozenům
akuzativ	přirozeno	přirozena
vokativ	přirozeno	přirozena
lokál	přirozenu	přirozenech
instrumentál	přirozenem	přirozeny

význam

1. způsob fungování světa podle přírodních zákonů
   • Krásné roucho černé noci v stříbrohoroucí se mísí jasné kule; kteréž v dálce skrze jasnomodré větrniny mezi prvotními hmoty, mezi přirozena syny v letu věčný tanec vedou.

synonyma

1. příroda, matka příroda, přírodní zákon

antonyma

1. nadpřirozeno, duchovno, metafyzično

související

• přirozeně
• přirozený
• přirozenost
• přirození
• příroda

přídavné jméno

význam

1. jmenný tvar nominativu singuláru neutra adjektiva přirozený
   • Tatíček něco získal, ale největší výtěžek odnesl pan Freudenfeld. Avšak nebyl spokojen, jak je přirozeno u této podivínské povahy.

sloveso

význam

1. singulár neutra příčestí trpného slovesa přirodit

příslovce

význam

1. (zastarale, knižně) samozřejmě, přirozeně
   • To dětská hra, mu strhat války sítě, / se spotit v krunýři a zkoušet štít, / tož přirozeno, z také školy cviku / že vstane výkvět pak všech bojovníků.