čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • plesk

etymologie editovat

Onomatopoické.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ plesk plesky
genitiv plesku plesků
dativ plesku pleskům
akuzativ plesk plesky
vokativ plesku plesky
lokál plesku plescích
instrumentál pleskem plesky

význam editovat

  1. zvuk prudkého nárazu tekutiny nebo vlhké polotuhé hmoty nebo jiného zvukově podobného nárazu; samotný takový náraz
    • plesky do vody
    • plesk za pleskem, vlny se odrážely
    • plesk, to ale byla facka
  2. (expresivně) (zpravidla množné) plané řeči
    • babské plesky

překlady editovat

  1. náraz tekutiny

synonyma editovat

  1. plesknutí, (zřídka) mlask
  2. tlach, tlachání, žblebt, žblebtání, žvanění, žvatlání

související editovat

slovní spojení editovat

citoslovce editovat

význam editovat

  1. citoslovce zvuku prudkého nárazu tekutiny nebo vlhké polotuhé hmoty nebo jiného zvukově podobného nárazu; případně citoslovce samotného takového nárazu
    • Plesk! Utrhl se okap.

překlady editovat

  1. citoslovce nárazu tekutiny

synonyma editovat

  1. bác, plác, prásk, bum

související editovat

poznámky editovat

  1. STRAKA, Jiří. K tvoření slovanských, zvláště českých slov onomatopoických. Naše řeč, 1936, roč. 20, čís. 7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.