čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • plesk

etymologie

editovat

Onomatopoické.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ plesk plesky
genitiv plesku plesků
dativ plesku pleskům
akuzativ plesk plesky
vokativ plesku plesky
lokál plesku plescích
instrumentál pleskem plesky

význam

editovat
  1. zvuk prudkého nárazu tekutiny nebo vlhké polotuhé hmoty nebo jiného zvukově podobného nárazu; samotný takový náraz
    • plesky do vody
    • plesk za pleskem, vlny se odrážely
    • plesk, to ale byla facka
  2. (expresivně) (zpravidla množné) plané řeči
    • babské plesky

překlady

editovat
  1. náraz tekutiny

synonyma

editovat
  1. plesknutí, (zřídka) mlask
  2. tlach, tlachání, žblebt, žblebtání, žvanění, žvatlání

související

editovat

slovní spojení

editovat

citoslovce

editovat

význam

editovat
  1. citoslovce zvuku prudkého nárazu tekutiny nebo vlhké polotuhé hmoty nebo jiného zvukově podobného nárazu; případně citoslovce samotného takového nárazu
    • Plesk! Utrhl se okap.

překlady

editovat
  1. citoslovce nárazu tekutiny

synonyma

editovat
  1. bác, plác, prásk, bum

související

editovat

poznámky

editovat
  1. STRAKA, Jiří. K tvoření slovanských, zvláště českých slov onomatopoických. Naše řeč, 1936, roč. 20, čís. 7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.