pobočník

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [pɔbɔt͡ʃɲiːk]

děleníEditovat

  • po-boč-ník

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ pobočník pobočníci
genitiv pobočníka pobočníků
dativ pobočníku / pobočníkovi pobočníkům
akuzativ pobočníka pobočníky
vokativ pobočníku pobočníci
lokál pobočníku / pobočníkovi pobočnících
instrumentál pobočníkem pobočníky

významEditovat

  1. důstojník přidělený vyšším velitelům pro osobní službu
  2. (zastarale) pomocník, společník

překladyEditovat

  1. důstojník přidělený vyšším velitelům

synonymaEditovat

  1. adjutant

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2017-03-14]. Heslo pobočník.