Možná hledáte służba.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • služ-ba

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ služba služby
genitiv služby služeb
dativ službě službám
akuzativ službu služby
vokativ službo služby
lokál službě službách
instrumentál službou službami

významEditovat

  1. (často v plurálu) práce, činnost nebo soubor činností vykonávané pro někoho jiného (obvykle za úplatu)
    • nabídka právních služeb
    • služby cestovního ruchu
    • poštovní služby
  2. (zejm. dříve) zaměstnaní u (společensky lépe situovaného nebo relativně bohatého) člověka a vykonávání různých (manuálních) úkolů v jeho domácnosti
    • V 19. století odcházelo mnoho českých dívek do služby ve Vídní.
    • Na svatého Martina odcházeli čeledínové a děvečky ze služby a hospodyně se s nimi loučily pečenou husou.
  3. (někdy v plurálu) organizace sloužící veřejnosti na určitém úseku činnosti
    • horská služba
    • záchranná služba
    • technické služby
    • zpravodajská služba
  4. (často v plurálu) zaměstnání spočívající v podpoře a angažovanosti v něčí prospěch, často spojené s požadavkem loajality
    • Petr se dal do služeb míšenského markraběte.[1]
  5. práce, zaměstnání (zpravidla v organizaci, která slouží veřejnosti, např. v nemocnici, v armádě, na úřadě apod.)
    • Právě je ve službě. A ve službě on nikdy nepije! Takže si tu láhev zase pěkně ukliď…
    • Na nátlak veřejnosti ji postavili mimo službu.
  6. čin vykonaný v něčí prospěch
    • Udělal pro mě malou službu.
  7. směna
    • Dnes má ranní službu.
  8. osoby ve službě (1), (5)
    • Zavolejte někdo službu!

překladyEditovat

  1. vykonávání práce za plat
  2. výkon zaměstnání
  3. úsluha, laskavost
  4. osoby vykonávající službu

    souvisejícíEditovat

    slovní spojeníEditovat

    poznámkyEditovat

    1. Deníky Bohemia, 9. 8. 2005. Cit. dle Korpus.cz

    externí odkazyEditovat