společník
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
IPA: [spɔlɛt͡ʃɲiːk]
děleníEditovat
- spo-leč-ník
podstatné jménoEditovat
- rod mužský životný
skloňováníEditovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | společník | společníci / společníkové |
| genitiv | společníka | společníků |
| dativ | společníku / společníkovi | společníkům |
| akuzativ | společníka | společníky |
| vokativ | společníku | společníci / společníkové |
| lokál | společníku / společníkovi | společnících |
| instrumentál | společníkem | společníky |
významEditovat
- přítel, kamarád, společně pobývající
- Strávil jsem odpoledne s výborným společníkem.
- účastník podniku, společnosti
synonymaEditovat
- (spisovně) druh, kamarád; (hovorově) kámoš
- účastník, spoluvlastník, spolumajitel
souvisejícíEditovat
externí odkazyEditovat
Rozcestník Společník ve Wikipedii
