politeia

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔlɪtɛja]

dělení

• po-li-te-ia

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	politeia	politeji / politeje
genitiv	politeje / politeji	politejí
dativ	politeji	politejím
akuzativ	politeu	politeji / politeje
vokativ	politeo	politeji / politeje
lokál	politeji	politeách / politejích
instrumentál	politeou	politejemi / politeami

význam

1. jedna ze tří přijatelných způsobů vlády podle Aristotela spolu s monarchií a aristokracií; ústavní vláda široké skupiny lidí
   • Za „zvrhlou“ podobu politeje Aristotelés považuje demokracii.