posluchač

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔslʊxat͡ʃ]

dělení

• po-slu-chač

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	posluchač	posluchači
genitiv	posluchače	posluchačů
dativ	posluchači / posluchačovi	posluchačům
akuzativ	posluchače	posluchače
vokativ	posluchači	posluchači
lokál	posluchači / posluchačovi	posluchačích
instrumentál	posluchačem	posluchači

význam

1. ten, kdo poslouchá něčí řeč
2. student vysoké školy

překlady

1. ten, kdo poslouchá

   • angličtina: listener, hearer
   • francouzština: auditeur m
   • němčina: Zuhörer m
   • slovenština: poslucháč m
   • srbština (cyrilice): слушалац m
   • srbština (latinka): slušalac m
2. student

   • němčina: Hörer m

související

• posluchačův
• posluchačka
• posluchačstvo
• poslouchat, poslechnout, poslechnout si, zaposlouchat se

externí odkazy

• Téma Posluchač ve Wikicitátech