postavení

čeština

výslovnost

• IPA: [postavɛɲiː]

dělení

• po-sta-ve-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	postavení	postavení
genitiv	postavení	postavení
dativ	postavení	postavením
akuzativ	postavení	postavení
vokativ	postavení	postavení
lokál	postavení	postaveních
instrumentál	postavením	postaveními

význam

1. souhrn okolností, ve kterých se nachází určitý subjekt
2. souhrn akcí, kterými se něco postaví, vzpřímí
3. souhrn akcí, kterými se něco postaví, vybuduje

překlady

1. stav

   • angličtina: state, condition, situation
   • finština: asema
   • francouzština: état m, situation ž
   • italština: situazione ž
   • litevština: padėtis ž
   • němčina: Stellung ž, Aufstellung ž, Lage ž
   • slovenština: postavenie
   • švédština: stånd s
2. vzpřímení

   • angličtina: erection
   • litevština: pastatymas m, pakelimas m, erekcija ž
3. vybudování

   • angličtina: construction, erection
   • francouzština: construction ž
   • italština: costruzione ž
   • litevština: pastatymas m
   • němčina: Konstruction ž, Aufbauen s
   • slovenština: postavenie s

synonyma

1. pozice, situace, poloha, stav
2. vzpřímení, vztyčení
3. vystavení, zbudování, vybudování

antonyma

1. —
2. poražení, skácení, položení
3. zboření, rozboření, zbourání, demontování

související

• postavit

slovní spojení

• postavení mimo hru

přídavné jméno

význam

1. nominativ a vokativ plurálu mužského rodu životného přídavného jména postavený

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-02-20]. Heslo postavení.