subjekt

Možná hledáte Subjekt.

čeština

výslovnost

• IPA: [sʊbjɛkt]

dělení

• sub-jekt

etymologie

Odvozeno z latinského subiectus — „ležící níže“, přeneseně „podřízený“, příčestí minulého slovesa subicere — „umístit pod (něco), podřídit“, jež je složeninou předpony sub „pod“ a tvaru slovesa iacere „házet, hodit“.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	subjekt	subjekty
genitiv	subjektu	subjektů
dativ	subjektu	subjektům
akuzativ	subjekt	subjekty
vokativ	subjekte	subjekty
lokál	subjektu / subjektě	subjektech
instrumentál	subjektem	subjekty

význam

1. věc, předmět či entita, která je zkoumána, zmiňována
2. (v právu) osoba, úředně zapsaná společnost či jiná samostatná právní entita mající práva a podléhající povinnostem
3. (v jazykovědě) větný člen, vyjadřující původce děje resp. nositele činnosti, stavu či vlastnosti

překlady

1. zmiňovaná entita

   • angličtina: subject
   • francouzština: sujet m
   • němčina: Subjekt s
   • polština: motyw m, temat m
   • slovenština: subjekt m
2. právní entita
3. větný člen

   • angličtina: subject
   • esperanto: subjekto
   • francouzština: sujet m
   • hebrejština: נוֹשֵׂא m
   • italština: soggetto m
   • jidiš: סוביעקט m
   • maďarština: alany
   • němčina: Subjekt m
   • polština: podmiot m
   • portugalština: sujeito m
   • slovenština: podmet m
   • srbština (cyrilice): субјекат m
   • srbština (latinka): subjekat m

synonyma

1. téma, námět, motiv
2. —
3. podmět

související

• subjektivní
• subjektivně
• subjektivita

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-05-12]. Heslo subjekt.

externí odkazy

• Rozcestník Subjekt ve Wikipedii