čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈpɔ.tɪ.t͡ʃka]

dělení

editovat
  • po-tyč-ka

etymologie

editovat

Z potýkat se pomocí přípony -ka (při změně -k- obsaženého v základu na -č-).[1]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ potyčka potyčky
genitiv potyčky potyček
dativ potyčce potyčkám
akuzativ potyčku potyčky
vokativ potyčko potyčky
lokál potyčce potyčkách
instrumentál potyčkou potyčkami

význam

editovat
  1. krátký bojový střet menších skupin
    • Lesu i lesním potyčkám uvyklí Žmujdžini se tak dobře schovali za kmeny, keře i mladé jedloví, jakoby je byla země pohltila.[2]
  2. (vyhrocený) střet názorů nebo zájmů
    • Já byl všecek chycen tou láskou, chtěl jsem si, to se rozumí, Antonii vzít a pořád jsem počítal, kdy to bude možné; tehdy jsem se už živil sám a byl jsem v třídě největší a nejstarší; krom toho jsem měl své potyčky s některými profesory – prostě jsem se cítil jako dospělý a samostatný člověk.[3]

překlady

editovat
  1. bitka, rvačka
  2. hádka, spor

synonyma

editovat
  1. bitka, šarvátka, půtka, srážka, rvačka, střet, střetnutí, pranice, (expresivně) řežba
  2. spor, svár, hádka, rozepře, neshoda, rozpor, rozkol, konflikt, (hovorově) výstup, scéna, (knižně) pře, různice, váda

související

editovat

poznámky

editovat
  1. ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum, [cit. 2023-03-23]. Heslo -čka.
  2. Křižáci, Henryk Sienkiewicz
  3. Hovory s T. G. Masarykem, Karel Čapek