povídka

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔviːtka]

dělení

• po-víd-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	povídka	povídky
genitiv	povídky	povídek
dativ	povídce	povídkám
akuzativ	povídku	povídky
vokativ	povídko	povídky
lokál	povídce	povídkách
instrumentál	povídkou	povídkami

význam

1. krátký literární útvar, vyprávění příběhu, které není dělené na kapitoly
2. (řidčeji) výmysl, smyšlenka, tlach

překlady

1. literární útvar

   • angličtina: story, tale
   • esperanto: rakonto
   • finština: kertomus
   • francouzština: conte m, histoire ž, nouvelle ž
   • hornolužická srbština: powědančko s
   • italština: racconto m
   • japonština: 小説, 語り
   • latina: fabula ž
   • němčina: Erzählung ž
   • polština: opowiadanie s
   • portugalština: novela ž
   • ruština: рассказ m
   • slovenština: poviedka ž
   • srbština (cyrilice): прича ž
   • srbština (latinka): priča ž
   • španělština: cuento m
2. —

synonyma

1. —
2. povídačka

související

• povídkový
• povídkář, povídkářka
• povídat, povědět
• povídání

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-09-02]. Heslo povídka.

externí odkazy

• Článek Povídka ve Wikipedii