průkaz

čeština

výslovnost

• IPA: [pruːkas]

dělení

• prů-kaz

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	průkaz	průkazy
genitiv	průkazu	průkazů
dativ	průkazu	průkazům
akuzativ	průkaz	průkazy
vokativ	průkaze	průkazy
lokál	průkaze / průkazu	průkazech
instrumentál	průkazem	průkazy

význam

1. dokument sloužící k identifikaci jeho nositele nebo k osvědčení nějaké skutečnosti

překlady

1. • polština: legitymacja ž

synonyma

1. (hovorově) průkazka

související

• průkazní
• prokázat, prokazovat
• prokázaný, neprokázaný

slovní spojení

• průkaz totožnosti