prokura

Možná hledáte proskura.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈprɔkʊra]

dělení

• pro-ku-ra

etymologie

Z latiny. Vlastně rozkazovací tvar slovesa prōcūrāre — opatřit, zajistit, odvozeného od podstatného jména cūra — péče. Srovnej např. francouzské sloveso procurer či ruské прокуратор/прокурор.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prokura	prokury
genitiv	prokury	prokur
dativ	prokuře	prokurám
akuzativ	prokuru	prokury
vokativ	prokuro	prokury
lokál	prokuře	prokurách
instrumentál	prokurou	prokurami

význam

1. (v právu) zvláštní plná moc, kterou podnikatel zapsaný v Obchodním rejstříku zmocňuje prokuristu ke všem právním jednáním, k nimž dochází při provozu obchodního závodu, případně pobočky

překlady

1. • němčina: Prokura ž

synonyma

1. obchodní plná moc

související

• p.p.
• per procura
• prokurista
• prokurátor
• prokuristka

slovní spojení

• filiální prokura
• individuální prokura
• kolektivní prokura
• rozšířená prokura
• základní prokura

externí odkazy

• Článek Prokura ve Wikipedii