protijedoucí

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔcɪjɛdɔʊ̯t͡siː]

dělení

• pro-ti-je-dou-cí

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí
genitiv	protijedoucího	protijedoucího	protijedoucí	protijedoucího	protijedoucích	protijedoucích	protijedoucích	protijedoucích
dativ	protijedoucímu	protijedoucímu	protijedoucí	protijedoucímu	protijedoucím	protijedoucím	protijedoucím	protijedoucím
akuzativ	protijedoucího	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí
vokativ	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí	protijedoucí
lokál	protijedoucím	protijedoucím	protijedoucí	protijedoucím	protijedoucích	protijedoucích	protijedoucích	protijedoucích
instrumentál	protijedoucím	protijedoucím	protijedoucí	protijedoucím	protijedoucími	protijedoucími	protijedoucími	protijedoucími

význam

1. takový, který jede ve směru proti někomu nebo něčemu
   • Na vině je dle policie řidič protijedoucího auta, který předjížděl na plné čáře.