prudit

Možná hledáte prúdiť.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈprʊɟɪt]

dělení

• pru-dit

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	prudím	prudíš	prudí	prudíme	prudíte	prudí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	pruď	pruďme	pruďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	prudil	prudila	prudilo	prudili	prudily	prudila
trpné	pruděn / pruzen	pruděna / pruzena	pruděno / pruzeno	pruděni / pruzeni	pruděny / pruzeny	pruděna / pruzena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	prudě	prudíc	prudíce

význam

1. (archaicky) (prudit +akuzativ, co) jitřit, dráždit
   • prudit rány
2. (v obecném jazyce, přeneseně) (prudit +akuzativ, koho) otravovat, obtěžovat

překlady

1. jitřit
2. otravovat

   • angličtina: nag
   • francouzština: enquiquiner

synonyma

1. (neutrálně) jitřit, dráždit
2. opruzovat, (spisovně) obtěžovat, dolézat, (hovorově) otravovat, štvát

antonyma

1. (neutrálně) hojit, klidnit
2. (spisovně) těšit

související

• prudění
• neprudit
• pruzení
• prudič
• opruz
• opruzovat
• opruzenina
• oprudit se
• zprudit se
• zpruzelý
• zpruzený
• pruda

externí odkazy

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo pruditi.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971. Heslo pruditi.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-01-31]. Heslo prudit.