ranař

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈranar̝̊]

dělení

• ra-nař

etymologie

Původně patrně někdo, kdo nejde pro ránu daleko, uděluje rány těm, kdo mu odporují.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ranař	ranaři
genitiv	ranaře	ranařů
dativ	ranaři / ranařovi	ranařům
akuzativ	ranaře	ranaře
vokativ	ranaři	ranaři
lokál	ranaři / ranařovi	ranařích
instrumentál	ranařem	ranaři

význam

1. (hovorově, v obecném jazyce, familiárně) drsný, neohrožený, rázný muž, který dokáže energicky čelit nečekaným situacím

synonyma

1. (částečně) bouchač, frajer

související

• ranařka
• ranařův
• ranařský
• rána