spolustolovník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈspɔ.lʊ.stɔ.lɔ.vɲiːk]

dělení

• spo-lu-sto-lov-ník

etymologie

Složenina ze spolu- a stolovník.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	spolustolovník	stolovníci
genitiv	spolustolovníka	spolustolovníků
dativ	spolustolovníkovi / spolustolovníku	spolustolovníkům
akuzativ	spolustolovníka	spolustolovníky
vokativ	spolustolovníku	stolovníci
lokál	spolustolovníkovi / spolustolovníku	stolovnících
instrumentál	spolustolovníkem	spolustolovníky

význam

1. ten, kdo společně s někým stoluje u stejného stolu
   • Tahleta hospoda je vždy plná, proto jsem si přisedl k mladšímu rozložitému chlapíkovi. (...) Můj spolustolovník stále přepočítával a kombinoval: „Pětačtyřicet tisíc tuzáků je, pane, velkej balík. Za ten jsou dva pěkný kočáry. Na ten já musím makat sedm let...(...)“

související

• spolustolovníkův
• spolustlovnice
• spolustolovat
• spolustolování
• stolovník