| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
|---|
| nominativ
|
sudba
|
sudby
|
|---|
| genitiv
|
sudby
|
sudeb
|
|---|
| dativ
|
sudbě
|
sudbám
|
|---|
| akuzativ
|
sudbu
|
sudby
|
|---|
| vokativ
|
sudbo
|
sudby
|
|---|
| lokál
|
sudbě
|
sudbách
|
|---|
| instrumentál
|
sudbou
|
sudbami
|
|---|
- osud, úděl
- Nakonec se smířil se svou krutou sudbou.
- (zprav. mn.) osudy, životní příběhy
- Sledoval jejich sudby a přemýšlel, jak jim pomoct.
- (zastarale) soud, posudek
- Zmírnil svou sudbu i trest.
- (zastarale, v mytologii) sudička
- Sudba se naklonila nad postýlku.
—
—
—
- osud, úděl, los, (archaicky) sudbina
- osud, životní příběh, životní děj, životní událost
- (neutrálně) soud, posudek
- (neutrálně) sudička
Encyklopedický článek Sudba ve Wikipedii
