supletivnost

čeština

výslovnost

• IPA: [sʊplɛtɪvnɔst]

dělení

• sup-le-tiv-nost

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	supletivnost	supletivnosti
genitiv	supletivnosti	supletivností
dativ	supletivnosti	supletivnostem
akuzativ	supletivnost	supletivnosti
vokativ	supletivnosti	supletivnosti
lokál	supletivnosti	supletivnostech
instrumentál	supletivností	supletivnostmi

význam

1. (v jazykovědě) jev, kdy jsou tvary téhož slova vytvořené z různých slov (např. člověk – lidé)

související

• supletivní
• supletivně