svůdkyně

čeština

výslovnost

• IPA: [svuːtkɪɲɛ]

dělení

• svůd-ky-ně

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	svůdkyně	svůdkyně
genitiv	svůdkyně	svůdkyň / svůdkyní
dativ	svůdkyni	svůdkyním
akuzativ	svůdkyni	svůdkyně
vokativ	svůdkyně	svůdkyně
lokál	svůdkyni	svůdkyních
instrumentál	svůdkyní	svůdkyněmi

význam

1. žena, která někoho svádí nebo svedla
2. žena, která působí svůdně
3. žena, která má ve zvyku svádět

související

• svůdkynin
• svůdce
• svádění
• svádět, svést
• svod
• svůdný