čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • to-půr-ko

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ topůrko topůrka
genitiv topůrka topůrek
dativ topůrku topůrkům
akuzativ topůrko topůrka
vokativ topůrko topůrka
lokál topůrku topůrkách
instrumentál topůrkem topůrky

význam editovat

  1. dřevěná část sekery nebo kladiva, za kterou se nástroj drží
    • Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar - kdyby na mě hajný přišel, on by mně to všecko vzal![1]

překlady editovat

  1. část sekery

synonyma editovat

  1. násada, rukojeť

související editovat

poznámky editovat

  1. lidová píseň

externí odkazy editovat