čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • to-půr-ko

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ topůrko topůrka
genitiv topůrka topůrek
dativ topůrku topůrkům
akuzativ topůrko topůrka
vokativ topůrko topůrka
lokál topůrku topůrkách
instrumentál topůrkem topůrky

význam

editovat
  1. dřevěná část sekery nebo kladiva, za kterou se nástroj drží
    • Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar - kdyby na mě hajný přišel, on by mně to všecko vzal![1]

překlady

editovat
  1. část sekery

synonyma

editovat
  1. násada, rukojeť

související

editovat

poznámky

editovat
  1. lidová píseň

externí odkazy

editovat