češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [trɔjt͡ʃɛ]

děleníEditovat

  • troj-če

podstatné jménoEditovat

  • rod střední

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ trojče trojčata
genitiv trojčete trojčat
dativ trojčeti trojčatům
akuzativ trojče trojčata
vokativ trojče trojčata
lokál trojčeti trojčatech
instrumentál trojčetem trojčaty

významEditovat

  1. jedno ze tří dětí sdílejících dělohu a narozených při jednom porodu

překladyEditovat

  1. jedno ze tří dětí

souvisejícíEditovat

slovesoEditovat

významEditovat

  1. přechodník přítomný v singuláru mužského rodu slova trojčit