trychtýř
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈtrɪxtiːr̝̊]
dělení
editovat- trych-týř
etymologie
editovatPřes německé Trichter pochází z pozdnělatinského slova trāiectōrium téhož významu - utvořeného od supinového kmene slovesa trāicere - přepravit, přenést, přehodit, složeniny slovesa iacĕre.[1] Srovnej např. injekce, trajekt, adjektivum.
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | trychtýř | trychtýře |
genitiv | trychtýře | trychtýřů |
dativ | trychtýři | trychtýřům |
akuzativ | trychtýř | trychtýře |
vokativ | trychtýři | trychtýře |
lokál | trychtýři | trychtýřích |
instrumentál | trychtýřem | trychtýři |
význam
editovat- nádoba bez dna, nahoře široká a dole úzká - sloužící k nalévání či vsypání tekutiny resp. sypkého materiálu do nádob s úzkým hrdlem
- Koupil jsem tři trychtýře a je to k nevíře, jak nahoře ty trychtýře jdou strašně do šíře, a dole zase naopak jak se to zužuje - těch peněz, co mě stál ten brak, a k čemu mi to je![2]
- Podle mě bez trychtýře ten olej zpátky do lahve nepřeliješ - poteče ti to všude okolo.
- Tu zajisté některé sem naříkati slyšel, že jim jídlo a pití ani šmakovati, ani do hrdla jíti nechce; kterýchž jiní litovali, a aby jim spomoženo bylo, museli kupci sem tam po světě, co by se k chuti najíti mohlo, vyhledávajíce běhati; museli kuchaří všelijakých mustrů svých, jak by lahůdkám zvláštní vůni, barvu, chut dadouc, do žaludka vlouditi mohli, ohledávati; museli lékaří, aby jedno druhému ustupovalo, zvrchu i zespod po trychtýřích nalévati.[3]
překlady
editovatsynonyma
editovatslovní spojení
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „trychtýř“, s. 678.
- ↑ Emanuel Frynta: Trychtýře
- ↑ Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce/XXV. Způsob rozkošných světa
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-09-16]. Heslo trychtýř.