čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈtrɪxtiːr̝̊]

dělení

editovat
  • trych-týř

etymologie

editovat

Přes německé Trichter pochází z pozdnělatinského slova trāiectōrium téhož významu - utvořeného od supinového kmene slovesa trāicere - přepravit, přenést, přehodit, složeniny slovesa iacĕre.[1] Srovnej např. injekce, trajekt, adjektivum.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ trychtýř trychtýře
genitiv trychtýře trychtýřů
dativ trychtýři trychtýřům
akuzativ trychtýř trychtýře
vokativ trychtýři trychtýře
lokál trychtýři trychtýřích
instrumentál trychtýřem trychtýři

význam

editovat
  1. nádoba bez dna, nahoře široká a dole úzká - sloužící k nalévání či vsypání tekutiny resp. sypkého materiálu do nádob s úzkým hrdlem
    • Koupil jsem tři trychtýře a je to k nevíře, jak nahoře ty trychtýře jdou strašně do šíře, a dole zase naopak jak se to zužuje - těch peněz, co mě stál ten brak, a k čemu mi to je![2]
    • Podle mě bez trychtýře ten olej zpátky do lahve nepřeliješ - poteče ti to všude okolo.
    • Tu zajisté některé sem naříkati slyšel, že jim jídlo a pití ani šmakovati, ani do hrdla jíti nechce; kterýchž jiní litovali, a aby jim spomoženo bylo, museli kupci sem tam po světě, co by se k chuti najíti mohlo, vyhledávajíce běhati; museli kuchaří všelijakých mustrů svých, jak by lahůdkám zvláštní vůni, barvu, chut dadouc, do žaludka vlouditi mohli, ohledávati; museli lékaří, aby jedno druhému ustupovalo, zvrchu i zespod po trychtýřích nalévati.[3]

překlady

editovat
  1. nalévací trubka

synonyma

editovat

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „trychtýř“, s. 678.
  2. Emanuel Frynta: Trychtýře
  3. Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce/XXV. Způsob rozkošných světa