válčit

Možná hledáte válčiť.

čeština

výslovnost

• IPA: [vaːlt͡ʃɪt]

dělení

• vál-čit

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	válčím	válčíš	válčí	válčíme	válčíte	válčí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	válčeme	válči	válčete

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	válčil	válčila	válčilo	válčili	válčily	válčila

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	válče	válčíc	válčíce

význam

1. vést válku
2. (přeneseně) vést boj, intenzivně se snažit

překlady

1. vést válku

   • angličtina: wage war
   • francouzština: combattre
   • italština: guerreggiare
   • němčina: kriegen
   • ruština: воевать, сражaться
   • slovenština: válčiť
2. potýkat se

   • angličtina: struggle, contend
   • francouzština: se battre
   • řečtina: παλεύω

synonyma

1. bojovat
2. bojovat, zápasit, potýkat se

související

• válka
• válečný
• válečník
• válečnický

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-11-04]. Heslo válčit.