čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈviː.sɛr.ɲɪ.t͡sɛ]

dělení

editovat
  • vý-ser-ni-ce

etymologie

editovat

Z vysrat a přípony -nice.[1] Nejsou žádné prameny o užití ve starých pramenech,[2][3] patrně tedy neologismus konce 20. století.[4][5]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ výsernice výsernice
genitiv výsernice výsernic
dativ výsernici výsernicím
akuzativ výsernici výsernice
vokativ výsernice výsernice
lokál výsernici výsernicích
instrumentál výsernicí výsernicemi

význam

editovat
  1. (neologismus) někdejší středověký suchý záchod arkýřového tvaru na krakorcích v hradbách zdi s otvorem v kamenném sedáku s přímým odpadem dolů podél zdi mimo hrad

překlady

editovat
  1. hradní záchod

synonyma

editovat
  1. (i dobově) prevét

související

editovat

poznámky

editovat
  1. ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum, [cit. 2024-08-02]. Heslo -nice.
  2. KOHOUT, Štěpán. Internet a historické bludy: arcibiskup Salomon Bauer a Hundertwasser-Stovoda. Vlastivědný věstník moravský, 2016, roč. LXVIII, čís. 4, s. 377–378. ISSN 0323-2581.
  3. VAJDLOVÁ, Miloslava, a kol. Elektronický slovník staré češtiny. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, [cit. 2024-08-02]. Kapitola výsernice.
  4. KONEČNÝ, Vratislav. Na Přimdu chodí návštěvníci okukovat tuzemský nejstarší kamenný záchod. Novinky.cz [online]. Borgis. 2022-10-12 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online.
  5. SLABÝ, Lukáš. Záchody ve středověku: Jak vlastně vypadal? A co je to výsernice?. Eurozprávy.cz [online]. Incorp. 2018-04-14 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online.

externí odkazy

editovat