čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈvjɛxiːtɛk]

dělení

editovat
  • vě-chý-tek

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

význam

editovat
  1. malý věchet
    • O kousek dále nějaký koník nechtěl táhnout, a tak babka, ta, které zmok vysál prsy, mávala hořícím věchýtkem pod jeho břichem křičíc: "S tímhletím hajzlem mám dycky velkou operu... " "Ta ho dá do klobásů, sváteční to jídlo Sarmatů," myslil si kolemjdoucí stařík[1]
  2. (přeneseně, expresivně) velmi slabý člověk, štíhlý muž výrazně malé hmotnosti
    • „Léčba příšerně zdevastovala moje tělo. Ale ženu ve mně nikdy nezabije,“ dodala o několik měsíců později. A já si při pohledu na ni musela poupravit svou představu vážně nemocné ženy coby holohlavého bezpohlavního věchýtku. Nemohla jsem se mýlit víc. Ty ženy jsou bojovnice.[2]
    • Minulý pátek spolu se šarmantní paní Marcelou bouchalo do bílého míčku v herně v liberecké městské aréně dobře dvacet možná až pětadvacet babiček a dědečků. Ale tohle oslovení na ně pasuje pouze díky vnoučatům. Jinak nejde o žádné věchýtky, koneckonců vyrůstali v éře Beatles, Mikyho Volka, Johnnyho Cashe nebo Rolling Stones.[3]

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ věchýtek věchýtky
genitiv věchýtku věchýtků
dativ věchýtku věchýtkům
akuzativ věchet věchýtky
vokativ věchýtku věchýtky
lokál věchýtku věchtcíh / věchýtkách
instrumentál věchýtkem věchýtky / (v obecném jazyce) věchýtkama

synonyma

editovat
  1. (částečně) otýpka, snopek
  2. sušinka, hubeňour, houžvička

antonyma

editovat
  1. ―, (částečně) masa, hora, hromada
  2. lamželezo, vazba, hromotluk, korba

fráze a idiomy

editovat

kolokace

editovat

poznámky

editovat
  1. HOLAN, Vladimír. Nokturnál. 2. vyd. Praha : Paseka, 2003. S. 256.
  2. magazín Ona DNES, 2016
  3. týdeník 5plus2, rok 2017

externí odkazy

editovat