verbež

čeština

Odvozeno od verbovati příponou -ež,^[1]

(hanlivě) sebranka, skupina lidí, kterými mluvčí z nějakého důvodu opovrhuje nebo mu připadají obtížní
- Potloukáš se pod girlandami špinavého prádla, raze si cestu mezi všelikou verbeží, osly, všiváky, kozami, dětmi, auty, koši se zeleninou a jinými podezřelými svinstvy, dílnami, jež vyhřezly přes chodník do půl ulice, odpadky, plavci, rybami, drožkami, hlavaticemi, kameloty, načesanými holkami, umazanými haranty rozvalenými na zemi; všecko se tlačí, povykuje, řeže bez milosti do hovad, vyvolává, nabízí, řve, práská bičem a šidí.^[2]
- Uvedeným závěrům bezpochyby odpovídá i další projev Tomáše Vandase, který podle textu „Historie Dělnické strany“ pronesl v Praze dne 6. 12. 2008 mj.: „Chceme zemi čistou, bílou, bez parazitů a jiné verbeže…Dělnickou stranu nikdo nezastaví. … až se Dělnická strana dostane k moci, zatočí s nevládními organizacemi, které se zabývají menšinami.“^[3]
- Pro to jediné křivé podezření jsem ztratil jediného kamaráda; pro to jsem ztratil dětství. Pro to jsem začal pohrdat chudou verbeží; pro to jsem se choval nadutě; pro to jsem už k nikomu nepřilnul.^[4]
(expresivně, hanlivě) malé děti

↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „verbež“, s. 706.
↑ ČAPEK, Karel. Italské listy. [s.l.] : [s.n.], c1923. Kapitola Lid neapolský.
↑ JUDr. Josef Baxa, JUDr. Vojtěch Šimíček a další: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2010, č. j. Pst 1/2009 - 348
↑ ČAPEK, Karel. Povídky z druhé kapsy. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola Sbírka známek.