zapracovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈzaprat͡sɔvat]

dělení

• za-pra-co-vat

sloveso

• dokonavé
• ambitranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	zapracuji / (hovorově) zapracuju	zapracuješ	zapracuje	zapracujeme	zapracujete	zapracují / (hovorově) zapracujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zapracuj	zapracujme	zapracujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zapracoval	zapracovala	zapracovalo	zapracovali	zapracovaly	zapracovala
trpné	zapracován	zapracována	zapracováno	zapracováni	zapracovány	zapracována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zapracovav	zapracovavši	zapracovavše

význam

1. (tranzitivně) (zapracovat koho) naučit někoho novou práci
   • zapracovat nového dělníka
2. (tranzitivně) (zapracovat co někam) začlenit něco do většího celku prací
   • Zapracoval jsi už ty nové nápady do toho výkresu?
3. (hovorově) (zapracovat na něčem) těžce, intenzivně pracovat
   • František zapracoval na kondici a chce příští závod vyhrát.

související

• zapracování
• zapracovávat
• zapracovaný
• pracovat