zatloukat

čeština

výslovnost

• IPA: [zatlɔʊ̯kat]

dělení

• za-tlou-kat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní i intranzitivní
• k dokonavému zatlouct

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	zatloukám	zatloukáš	zatlouká	zatloukáme	zatloukáte	zatloukají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zatloukej	zatloukejme	zatloukejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zatloukal	zatloukala	zatloukalo	zatloukali	zatloukaly	zatloukala
trpné	zatloukán	zatloukána	zatloukáno	zatloukáni	zatloukány	zatloukána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	zatloukaje	zatloukajíc	zatloukajíce

význam

1. (zatloukat + akuzativ) sérií úderů působit, že jedno těleso proniká do druhého
2. (v obecném jazyce) vytrvale popírat svoji účast na něčem trestuhodném či nečestném

synonyma

1. přibíjet
2. zapírat

související

• zatloukání
• tlouci

přísloví, úsloví a pořekadla

• zatloukat, zatloukat, zatloukat!