zkoušet

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	zkouším	zkoušíš	zkouší	zkoušíme	zkoušíte	zkouší / zkoušejí

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	zkoušej	zkoušejme	zkoušejte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	zkoušeje	zkoušejíc	zkoušejíce

(tranzitivní) provádět akci, která může přinést požadovaný výsledek
- Když zloděj zkoušel utéct, chytil se do pasti.
(tranzitivní) prověřovat vhodnost
- Zítra budu zkoušet to nové nářadí.
(intranzitivní) pociťovat nepohodlí resp. příkoří
- Členové první expedice k jižnímu pólu v krutých mrazech těžce zkoušeli.
(tranzitivní) opakovat provedení uměleckého díla před vystoupením
- Před premiérou musíme ještě několikrát zkoušet celé představení.
(tranzitivní) testovat vědomosti či dovednosti
- Paní učitelka mne dnes zkoušela z přírodopisu.

pokoušet se
- angličtina: try, attempt
- francouzština: essayer, tenter
- italština: provare
- litevština: bandyti, pabandyti
- němčina: probieren
- polština: próbować
- ruština: стараться, пробовать
- řečtina: δοκιμάζω
- slovenština: skúšať
prověřovat vhodnost
- litevština: išbandyti, išmėginti
- ruština: проверять
- řečtina: ελέγχω
pociťovat nepohodlí resp. příkoří
- litevština: kentėti
- ruština: испытывать
nacvičovat
- angličtina: rehearse
- francouzština: répéter
- italština: provare, ripetere
- litevština: repetuoti
- němčina: proben, üben
- ruština: репетировать
- slovenština: skúšať
testovat vědomosti
- angličtina: examine
- francouzština: interroger
- litevština: egzminuoti
- němčina: prüfen
- ruština: экзаменовать
- řečtina: εξετάζω
- slovenština: skúšať

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-06-04]. Heslo zkoušet.