ztroskotanec

čeština

výslovnost

• IPA: [strɔskɔtanɛt͡s]

dělení

• ztro-s-ko-ta-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ztroskotanec	ztroskotanci
genitiv	ztroskotance	ztroskotanců
dativ	ztroskotanci / ztroskotancovi	ztroskotancům
akuzativ	ztroskotance	ztroskotance
vokativ	ztroskotanče	ztroskotanci
lokál	ztroskotanci / ztroskotancovi	ztroskotancích
instrumentál	ztroskotancem	ztroskotanci

význam

1. ten, kdo opakovaně selhal v důležitých záležitostech; někdo, komu se opakovaně nedaří
   • Příběh dvou přátel, které náhoda svede dohromady a které město vyvrhne jako nepotřebné na smetiště lidských osudů, obohatil vynikajícím výkonem také Dustin Hofman v roli chromého tuberkulózního ztroskotance.
   • Přestože text Charty nebyl v socialistickém Československu nikdy oficiálně zveřejněn, plnily zprávy o něm první stránky všech deníků i časopisů. 12. ledna publikovalo Rudé právo článek Ztroskotanci a samozvanci, který představoval normativ ideologického jazyka pozvolna se rozjíždějící antichartistické kampaně.
2. ten, kdo ztroskotal na lodi

překlady

1. opakovaně neúspěšný

   • angličtina: down-and-out, loser
   • francouzština: paumé m, raté m
   • italština: perdente m, fallito m
   • němčina: Verlierer m, Abgewrackte
   • ruština: неудачник m
   • řečtina: χαμένος
   • španělština: perdedor
2. kdo ztroskotal

   • italština: naufrago m
   • němčina: Schiffbrüchige m ž

synonyma

1. zkrachovalec, vyřízený, (expresivně) břídil, (expresivně, v obecném jazyce) lúzr, (ironicky) smolař
2. trosečník

související

• ztroskotat
• ztroskotankyně
• troska
• trosečník

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-03-09]. Heslo ztroskotanec.