řezák

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈr̝ɛzaːk]

dělení

• ře-zák

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	řezák	řezáky
genitiv	řezáku	řezáků
dativ	řezáku	řezákům
akuzativ	řezák	řezáky
vokativ	řezáku	řezáky
lokál	řezáku	řezácích
instrumentál	řezákem	řezáky

význam

1. druh zubu v přední části úst, který slouží k ukusování potravy
2. nástroj k řezání

překlady

1. zub

   • angličtina: incisor
   • francouzština: incisive ž
   • italština: incisivo m
   • korejština: 앞니
   • latina: incisivus m
   • maďarština: metszőfog
   • němčina: Schneidezahn m
   • polština: siekacz m
   • ruština: резец m
   • řečtina: κοπτήρας m
   • slovenština: rezák m
   • slovinština: sekalec m
2. —

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-01-07]. Heslo řezák.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2022-01-07]. Heslo řezák.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957, [cit. 2022-01-07]. Heslo řezák.

externí odkazy

• Článek Řezák ve Wikipedii
• Rozcestník Řezák (rozcestník) ve Wikipedii