borec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbɔ.rɛt͡s]

dělení

• bo-rec

etymologie

Z ruského борец (bojovník).

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	borec	borci
genitiv	borce	borců
dativ	borci / borcovi	borcům
akuzativ	borce	borce
vokativ	borče	borci
lokál	borci / borcovi	borcích
instrumentál	borcem	borci

význam

1. (hovorově) kdo něčím vyniká (v dobrém)
2. (hovorově, na Moravě) muž, hoch
3. (sportovní slang) kdo se věnuje sportu
4. (zřídka, zastarale) kdo něco boří

synonyma

1. třída, frajer
2. (v obecném jazyce) týpek, maník (spisovně) hoch, kluk, muž
3. (neutrálně) sportovec, zápasník, soutěžící, závodník, cvičenec, atlet
4. (neutrálně) bořitel

související

• boreček
• borkyně
• borka