čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [xtsiːpaːk]

dělení editovat

  • chcí-pák

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ chcípák chcípáci
genitiv chcípáka chcípáků
dativ chcípáku / chcípákovi chcípákům
akuzativ chcípáka chcípáky
vokativ chcípáku chcípáci
lokál chcípáku / chcípákovi chcípácích
instrumentál chcípákem chcípáky

význam editovat

  1. (hanlivě, zhruběle) nadávka; především tomu, kdo je špatného zdraví ("na chcípnutí")
    • "Já mám nejradši psy," řekl Švejk, "poněvadž je to výnosnej obchod pro toho, kdo je umí prodávat. Já to nedoved, poněvadž jsem byl vždycky poctivej; ale ještě přeci lidi chodili na mne, že prej jsem jim prodal chcípáka místo čistokrevnýho a zdravýho psa, jako by všichni psi museli bejt čistokrevní a zdraví.[1]
    • "V takovým případě," poznamenal Švejk, "moh by být pan kaprál hrdej na to, že ho žádnej nemůže změřit, a ať to s ním u raportu dopadne jak chce, musí bejt klidnej a nesmí se rozčilovat, poněvadž každý rozčílení škodí na zdraví, a teď ve vojně si musí každej zdraví šetřit, poněvadž ty válečný outrapy vyžadujou vod každýho jednotlivce, aby nebyl žádnej chcípák.[2]
    • Probudili také žida v krčmě, který si počal rváti pejzy a projevovat lítost nad tím, že nemůže pánům vojákům posloužit, a nakonec je nutil, aby koupili od něho jednu starou, stoletou krávu, hubeného chcípáka, která nebyla nic jiného nežli kost a kůže.[3]

překlady editovat

  1. neduživá bytost, chatrného zdraví

synonyma editovat

  1. kripl, lazar, chcíplotina, neduživec, chcíplina, (zastarale) scípák

související editovat

poznámky editovat