chorý
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈxɔ.riː]
dělení
editovat- cho-rý
přídavné jméno
editovat- tvrdé
etymologie
editovatV jihoslovanských jazycích chybí, v polštině chory, v ukrajinštině хворий, v ruštině хво́рый, všechny téhož významu. Ve staročeštině stála vedle chorý ještě varianta chvorý (hubený, churavý). Vše vychází z praslovanského *chvorъjь, které je spojováno s německým schwären (hnisat, podebírat se), anglickým sore (bolavý, nemocný), avestským xvara (rána), vše vychází z indoevropského základu *su̯er- (hnisat, bolet).[1] Další možností je spojení praslovanského *chvorъjь s tocharským B kwär (stárnout, být nemocný) a litevským išgvèrsti (zeslábnout). Potom by byl vývod z indoevropského *gu̯er-. Slovanská záměna ze sv- na chv-, případně gv- za chv-, je vysvětlována jako expresívní obměna v důsledků negativního významu slova.[1][2]
skloňování
editovatčíslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | chorý | chorý | chorá | choré | choří | choré | choré | chorá |
genitiv | chorého | chorého | choré | chorého | chorých | chorých | chorých | chorých |
dativ | chorému | chorému | choré | chorému | chorým | chorým | chorým | chorým |
akuzativ | chorého | chorý | chorou | choré | choré | choré | choré | chorá |
vokativ | chorý | chorý | chorá | choré | choří | choré | choré | chorá |
lokál | chorém | chorém | choré | chorém | chorých | chorých | chorých | chorých |
instrumentál | chorým | chorým | chorou | chorým | chorými | chorými | chorými | chorými |
stupňování
editovatstupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | chorý |
komparativ | chořejší |
superlativ | nejchořejší |
význam
editovat- (zastarale, knižně) s porušeným zdravím; trpící chorobou, nemocí
- Tohle na mě působí jako výplody nějakého velmi chorého mozku.
překlady
editovatsynonyma
editovatantonyma
editovatsouvisející
editovatslovní spojení
editovatfráze a idiomy
editovatpodstatné jméno
editovat- rod mužský životný
- zpodstatnělé přídavné jméno
etymologie
editovatZpodstatněním adjektiva chorý.
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | chorý | choří |
genitiv | chorého | chorých |
dativ | chorému | chorým |
akuzativ | chorého | choré |
vokativ | chorý | choří |
lokál | chorém | chorých |
instrumentál | chorým | chorými |
význam
editovat- osoba s porušeným zdravím; trpící chorobou, nemocí
- Říkaly jsme, že tam bydlí choří – o tchořích jsme vůbec nemluvily!
- ústav pro duševně choré
související
editovatslovní spojení
editovatslovenština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [xɔriː]
přídavné jméno
editovatskloňování
editovatČíslo | singulár | plurál | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Rod | mužský životný | mužský neživotný | ženský | střední | mužský životný | ostatní rody |
nominativ | chorý | chorý | chorá | choré | chorí | choré |
genitiv | chorého | chorého | chorej | chorého | chorých | chorých |
dativ | chorému | chorému | chorej | chorému | chorým | chorým |
akuzativ | chorého | chorý | chorú | choré | chorých | choré |
lokál | chorom | chorom | chorej | chorom | chorých | chorých |
instrumentál | chorým | chorým | chorou | chorým | chorými | chorými |
význam
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo chorý.
- ↑ 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „chorý“, s. 233.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 866 s. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. ISBN 978-80-7422-048-7. Heslo „chorý“, s. 203.