colligere

latina

etymologie

Složené z předpony con- a slovesa legere.

sloveso

• 3. konjugace (souhláskové kmeny)
• tranzitivní

časování

Čas	Osoba	Aktivum	Pasivum
Infinitiv	–	colligĕre	colligī
Prézens sg.	1.	colligō	colligor
	2.	colligis	colligeris
	3.	colligit	colligitur
Prézens pl.	1.	colligimus	colligimur
	2.	colligitis	colligiminī
	3.	colligunt	colliguntur
Imperativ sg.	2.	collige!	–
Imperativ pl..	2.	colligite!	–
Imperfektum sg.	1.	colligēbam	colligēbar
	2.	colligēbās	colligēbāris
	3.	colligēbat	colligēbātur
Imperfektum pl.	1.	colligēbāmus	colligēbāmur
	2.	colligēbātis	colligēbāminī
	3.	colligēbant	colligēbantur
Futurum sg. (první)	1.	colligam	colligar
	2.	colligēs	colligēris
	3.	colliget	colligētur
Futurum pl. (první)	1.	colligēmus	colligēmur
	2.	colligētis	colligēminī
	3.	colligent	colligentur
Konjunktiv imperfekta sg.	1.	colligerem	colligerer
	2.	colligerēs	colligerēris
	3.	colligeret	colligerētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	colligerēmus	colligerēmur
	2.	colligerētis	colligerēminī
	3.	colligerent	colligerentur
Konjunktiv prézenta sg.	1.	colligam	colligar
	2.	colligās	colligāris
	3.	colligat	colligātur
Konjunktiv prézenta pl.	1.	colligāmus	colligāmur
	2.	colligātis	colligāminī
	3.	colligant	colligantur

význam

1. sbírat, sebrat, shromažďovat
2. sklízet, sklidit
3. počítat, spočítat, vypočítat
4. usoudit, usuzovat, soudit, zvažovat, shrnout

synonyma

1. legĕre

související

• collega
• accolligere
• legere
• intelligere
• collēgī
• recolligere
• collēctus
• collēgistī
• collegerant
• collēgī