češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • dí-ra

etymologieEditovat

Všeslovanské slovo, staročeské diera pochází od iterativ *-děrati < *dьrati.[1][2]

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ díra díry
genitiv díry děr
dativ díře dírám
akuzativ díru díry
vokativ díro díry
lokál díře dírách
instrumentál dírou dírami

významEditovat

  1. volný prostor v tělese, které ji obklopuje
    • Nakonec je potřeba vyvrtat díru o průměru pět milimetrů.
  2. vyhloubené místo na nějakém povrchu
    • Na silnici byla díra, kterou všichni opatrně objížděli.
  3. (přeneseně) uprázdněné místo
    • Zrušením té schůzky se mi v zítřejším plánu objevila díra.
  4. (expresivně) zapadlé, vzdálené, nevýznamné místo, sídlo apod.
    • Přestěhoval se do nějaké díry na Šumavě.
  5. (vězeňský slang) zostřená samovazba
    • Za napadení spoluvězně šel na dva dny do díry.
  6. (ve fyzice) pomyslná kladně nabitá částice v polovodičích, vzniklá po uvolněném elektronu
    • Majoritními nosiči náboje v polovodičích typu n jsou elektrony, v typu p díry.
  7. (vulgárně) řitní otvor, případně ženská pochva

překladyEditovat

  1. volný prostor v tělese
  2. vyhloubenina
  3. zapadlé místo
  4. pochva

synonymaEditovat

  1. otvor, škvíra, štěrbina, dutina, (v obecném jazyce) ďuzna, džuzna
  2. jáma, jamka, prohlubeň, kráter, (v obecném jazyce) ďuzna, džuzna
  3. mezera, pauza
  4. zapadákov, Zapadákov, Kotěhůlky, Horní Dolní, (vulgárně) prdel, (vulgárně) prdel světa, sakrabónie, tramtárie

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat

fráze a idiomyEditovat

poznámkyEditovat

  1. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „díra“, s. 117.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „díra“

externí odkazyEditovat

  •   Rozcestník Díra ve Wikipedii