díra
Možná hledáte dira, dirá, dirà, dirə, dīrā, Dira, dira-, -dira, dirra nebo diraa.
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- dí-ra
etymologie
editovatvarianty
editovat- (v obecném jazyce, expresivně) ďoura
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatvýznam
editovat- volný prostor v tělese, které ji obklopuje
- Přišed za ním, nepromluvil jsem a on také ne. Vrtal do balvanu díru; pouhým perlíkem nebylo lze jej rozbíti. Tady musí nastoupit síla jiná. Je to nevděčná věc, pár hodin trpělivé mozolné práce třeba věnovat takovému vrtání.[3]
- Nakonec je potřeba vyvrtat díru o průměru pět milimetrů.
- vyhloubené místo na nějakém povrchu
- Na silnici byla díra, kterou všichni opatrně objížděli.
- (přeneseně) uprázdněné místo
- Zrušením té schůzky se mi v zítřejším plánu objevila díra.
- (expresivně) zapadlé, vzdálené, nevýznamné místo, sídlo apod.
- Přestěhoval se do nějaké díry na Šumavě.
- (vězeňský slang) zostřená samovazba
- Za napadení spoluvězně šel na dva dny do díry.
- (ve fyzice) pomyslná kladně nabitá částice v polovodičích, vzniklá po uvolněném elektronu
- Majoritními nosiči náboje v polovodičích typu n jsou elektrony, v typu p díry.
- (vulgárně) řitní otvor, případně ženská pochva
překlady
editovatsynonyma
editovatsouvisející
editovatslovní spojení
editovatfráze a idiomy
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo díra.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo díra.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo díra.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „díra“, s. 117.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „díra“
- ↑ ŠLEJHAR, Josef Karel. Vraždění. Druhé, ve společnosti Levyn první. vyd. V Praze : Levyn, s. r. o., 2023. ISBN 978-80-909003-0-1. S. 57.
Autor Josef Karel Šlejhar ve Wikizdrojích