dívka
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
děleníEditovat
- dív-ka
etymologieEditovat
Dívka je jinou podobou výrazu děvka, ve starším zápisu dievka, označujícího prvotně „sloužící na vsi“, později promiskuitní ženu či prostitutku. Slovo je známé ve všech slovanských jazycích, praslovanské děvъka je zdrobněním odvozeno od výrazu děva s prvotním významem „nemluvně ženského pohlaví“, zpodstatnělého praindoevropského příčestí *doiwā (sající).[1]
podstatné jménoEditovat
- rod ženský
skloňováníEditovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | dívka | dívky |
genitiv | dívky | dívek |
dativ | dívce | dívkám |
akuzativ | dívku | dívky |
vokativ | dívko | dívky |
lokál | dívce | dívkách |
instrumentál | dívkou | dívkami |
významEditovat
překladyEditovat
- mladá osoba ženského pohlaví
- angličtina: girl
- finština: tyttö
- francouzština: fille ž
- hebrejština: יַלְדָּה ž
- hornolužická srbština: holca ž
- italština: ragazza ž
- korsičtina: zitella ž
- latina: puella ž
- lotyština: meitene ž
- němčina: Mädchen s
- polština: dziewczyna ž
- rusínština: дївка ž
- ruština: девушка ž, девочка ž
- slovenština: dievča s
- ukrajinština: дівчина ž
synonymaEditovat
antonymaEditovat
souvisejícíEditovat
poznámkyEditovat
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-09-08, [cit. 2009-05-20]. Heslo dívka.
- ↑ BORYŚ, Wiesław. Etymologický slovník polského jazyka. Krakov : Wydawnictwo Literackie, 2005. ISBN 83-08-03648-1. (polsky)
- ↑ Bedřich Smetana, Karel Sabina: Prodaná nevěsta, duet Kecala a Jeníka z 2. dějství
- ↑ Ignát Hermann: Z pražských zákoutí