Možná hledáte , , , DE, dE, .de, de-, dé-, -de, dế, dễ, dẻ, dể, dẽ, đe, đê, đế, đề, đễ, để, đệ, dẹ̀, dẹ̃ nebo dee.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • de

sloveso editovat

význam editovat

  1. (v obecném jazyce) jde
    • „Nehádejte se, chlapi,“ řekl Přema. „De vo to, jestli tam máme jít, nebo né.“[1]

mezijazykové editovat

zkratka editovat

význam editovat

  1. ISO 639-1 kód němčiny

synonyma editovat

  1. deu, ger

dánština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [di], [d̥i]

zájmeno editovat

  • osobní
  • ukazovací

skloňování editovat

skloňování editovat

nominativ de
dativ/akuzativ dem

význam editovat

  1. oni, ony, ona (3. osoba množného čísla)
  2. ti, ty, ta (3. osoba množného čísla)

člen editovat

význam editovat

  1. určitý člen množného čísla obou rodů (ve spojení s přídavnými jmény)

francouzština editovat

výslovnost editovat

předložka editovat

význam editovat

  1. z, ze (materiálu apod.)
  2. od, od (místa apod.)
  3. vyjadřuje přívlastkový vztah k substantivu, překládá se např. pomocí genitivu nebo příslušným adjektivem

synonyma editovat

  1. en
  2. depuis
  3. à

související editovat

ladino editovat

výslovnost editovat

varianty editovat

předložka editovat

význam editovat

  1. vyjadřuje genitivní vazbu

latina editovat

předložka editovat

  • s ablativem

význam editovat

  1. o
    • Magister de proeliis narrat. – Učitel vypráví o bitvách.

nizozemština editovat

výslovnost editovat

člen editovat

význam editovat

  1. (ten)/(ta)/(ty)
    • De wind waait heftig. – Vítr prudce fouká.

španělština editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Z latinského de

předložka editovat

význam editovat

  1. užívá se k vyjádření přívlastku neshodného
    • palabra de un caballero, palabra de honor – slovo kavalíra, čestné slovo
    • campamento de verano – letní tábor
    • la sangre de los inocentes – krev nevinných
    • hijo de puta – zkurvysyn
    • los secretos del gobierno injusto – tajemství nespravedlivé vlády
  2. z; (ale užíváno za vlastněnou věcí a před vlastníkem)
    • Constitución española de 1812 – Španělská ústava z (roku) 1812
    • la cola del perro – psí ocas[2]
  3. z (ve významu odkud)
    • Soy de España – Jsem ze Španělska
  4. vyjádření příčiny
    • Él murió de hambre – Umřel hlady

související editovat

portugalština editovat

výslovnost editovat

  • Portugalsko: IPA: [dɨ]
  • Brazílie: IPA: [dʒɪ]

předložka editovat

význam editovat

  1. z

švédština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [deː], (hovorově) [diː, dɔmː]

varianty editovat

  • (hovorově) dom

zájmeno editovat

  • ukazovací; osobní
  • rod společný i střední
  • Podrobnosti najdete na Wikiknihách.

význam editovat

  1. ti, ty, ta (3. osoba množného čísla)
  2. oni, ony, ona (3. osoba množného čísla)

skloňování editovat

skloňování editovat

nominativ de/dom*
dativ/akuzativ dem/dom*

*varianta přípustná hovorovém stylu

související editovat

člen editovat

význam editovat

  1. určitý člen v množném čísle obou rodů (pouze ve spojení s přídavnými jmény)
    • de stora husen – (ty) velké domy

související editovat

poznámky editovat

  1. ŠKVORECKÝ, Josef. Zbabělci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-282-0. S. 113.
  2. Následuje-li předložku de určitý člen el, spojují se do tvaru del.