Možná hledáte , , , DE, dE, .de, de-, dé-, -de, dế, dễ, dẻ, dể, dẽ, đe, đê, đế, đề, đễ, để, đệ, dẹ̀, dẹ̃ nebo dee.

čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • de

sloveso

editovat

význam

editovat
  1. (v obecném jazyce) jde
    • „Nehádejte se, chlapi,“ řekl Přema. „De vo to, jestli tam máme jít, nebo né.“[1]

mezijazykové

editovat

zkratka

editovat

význam

editovat
  1. ISO 639-1 kód němčiny

synonyma

editovat
  1. deu, ger

dánština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [di], [d̥i]

zájmeno

editovat
  • osobní
  • ukazovací

skloňování

editovat

skloňování

editovat
nominativ de
dativ/akuzativ dem

význam

editovat
  1. oni, ony, ona (3. osoba množného čísla)
  2. ti, ty, ta (3. osoba množného čísla)

význam

editovat
  1. určitý člen množného čísla obou rodů (ve spojení s přídavnými jmény)

francouzština

editovat

výslovnost

editovat

předložka

editovat

význam

editovat
  1. z, ze (materiálu apod.)
  2. od, od (místa apod.)
  3. vyjadřuje přívlastkový vztah k substantivu, překládá se např. pomocí genitivu nebo příslušným adjektivem

synonyma

editovat
  1. en
  2. depuis
  3. à

související

editovat

výslovnost

editovat

varianty

editovat

předložka

editovat

význam

editovat
  1. vyjadřuje genitivní vazbu

předložka

editovat
  • s ablativem

význam

editovat
  1. o
    • Magister de proeliis narrat. – Učitel vypráví o bitvách.

nizozemština

editovat

výslovnost

editovat

význam

editovat
  1. (ten)/(ta)/(ty)
    • De wind waait heftig. – Vítr prudce fouká.

španělština

editovat

výslovnost

editovat

etymologie

editovat

Z latinského de

předložka

editovat

význam

editovat
  1. užívá se k vyjádření přívlastku neshodného
    • palabra de un caballero, palabra de honor – slovo kavalíra, čestné slovo
    • campamento de verano – letní tábor
    • la sangre de los inocentes – krev nevinných
    • hijo de puta – zkurvysyn
    • los secretos del gobierno injusto – tajemství nespravedlivé vlády
  2. z; (ale užíváno za vlastněnou věcí a před vlastníkem)
    • Constitución española de 1812 – Španělská ústava z (roku) 1812
    • la cola del perro – psí ocas[2]
  3. z (ve významu odkud)
    • Soy de España – Jsem ze Španělska
  4. vyjádření příčiny
    • Él murió de hambre – Umřel hlady

související

editovat

portugalština

editovat

výslovnost

editovat
  • Portugalsko: IPA: [dɨ]
  • Brazílie: IPA: [dʒɪ]

předložka

editovat

význam

editovat
  1. z

švédština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [deː], (hovorově) [diː, dɔmː]

varianty

editovat
  • (hovorově) dom

zájmeno

editovat
  • ukazovací; osobní
  • rod společný i střední
  • Podrobnosti najdete na Wikiknihách.

význam

editovat
  1. ti, ty, ta (3. osoba množného čísla)
  2. oni, ony, ona (3. osoba množného čísla)

skloňování

editovat

skloňování

editovat
nominativ de/dom*
dativ/akuzativ dem/dom*

*varianta přípustná hovorovém stylu

související

editovat

význam

editovat
  1. určitý člen v množném čísle obou rodů (pouze ve spojení s přídavnými jmény)
    • de stora husen – (ty) velké domy

související

editovat

poznámky

editovat
  1. ŠKVORECKÝ, Josef. Zbabělci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-282-0. S. 113.
  2. Následuje-li předložku de určitý člen el, spojují se do tvaru del.