den

Možná hledáte Den, deň, đến nebo den.

čeština

výslovnost

• IPA: [dɛn],  den^{? • info}

dělení

• den

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

etymologie

Pochází z praslovanského slova *dьnь, které pochází z indoevropského základu *din-, to bylo odvozeno z indoevropského *dei- (svítit, zářit).

varianty

• (nářečně, na Moravě) deň

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	den	dni / dny / (básnicky, knižně) dnové
genitiv	dne	dní / dnů
dativ	dni / dnu	dnům
akuzativ	den	dni / dny
vokativ	dne / dni	dni / dny / (básnicky, knižně) dnové
lokál	dni / dnu / dne	dnech
instrumentál	dnem	dny

význam

1. časová jednotka, 24 hodin, sedmina týdne
   • Nátěr musí dva dny schnout.
2. doba od rána do večera, kdy je vidět
   • Na houby se dá jít leda ve dne, v noci bys nic nenašel.

překlady

1. časová jednotka

   • angličtina: day
   • baskičtina: egun
   • bavorština: Dog m
   • bulharština: ден m
   • dolnolužická srbština: źeń m
   • esperanto: tago
   • estonština: päev
   • finština: päivä
   • francouzština: jour m, journée ž
   • hebrejština: יוֹם m
   • hornolužická srbština: dźeń m
   • italština: giorno m, giornata ž
   • japonština: 日
   • korejština: 하루
   • latina: dies m ž
   • lotyština: diena ž
   • maďarština: nap
   • maltština: jum m
   • němčina: Tag m
   • nizozemština: dag m
   • polština: dzień m
   • portugalština: dia
   • romština: ďives m
   • rumunština: zi ž
   • ruština: день m, сутки ž mn.
   • řečtina: ημέρα
   • slovenština: deň m
   • staroangličtina: dæg m
   • španělština: día m
   • švédština: dag c
   • turečtina: gün
   • velština: dydd m
2. doba, kdy je vidět

   • angličtina: day
   • bavorština: Dog m
   • bulharština: ден m
   • esperanto: tago
   • estonština: päev
   • finština: päivä
   • francouzština: jour m
   • hebrejština: יוֹם m
   • japonština: 日
   • latina: dies m ž
   • lotyština: diena ž
   • němčina: Tag m
   • polština: dzień m
   • romština: ďives m
   • slovenština: deň m
   • španělština: día m

antonyma

1. —
2. noc

související

• denní
• denně
• deník
• denice
• denička
• denodenní
• dennodenně
• dnít se
• rozednívat se

slovní spojení

• dobrý den
• špatný den
• perný den
• černý den
• smolný den
• šťastný den
• velký den
• den otevřených dveří
• Štědrý den
• kalendářní den
• bílý den
• všední den
• den pracovního klidu
• den pracovního volna
• dlouhý den
• Den matek
• Mezinárodní den žen
• Mezinárodní den dětí
• Den díkuvzdání
• Den nezávislosti
• Den vítězství
• den D
• (v meteorologii) arktický den, tropický den, ledový den, letní den, mrazový den
• šedivý den
• ubrečený den
• soudný den
• den nezávislosti
• den co den
• den za dnem
• den ode dne
• den ze dne
• ode dne ke dni
• ze dne na den
• den a noc
• ve dne v noci
• dnem i nocí
• ob den
• den blbec

fráze a idiomy

• den branosti
• psí dni
• dlouhý jako pracovní den
• jak je den dlouhý
• hledat včerejší den
• jasné jako den
• světlo jako ve dne
• dělat si (z někoho) dobrý den
• něčí dny jsou sečteny
• žít ze dne na den
• co den dal
• jednoho krásného dne
• pěna dní

přísloví, úsloví a pořekadla

• nechval dne před večerem
• ještě není všem dnům konec
• Řím nebyl postaven za jeden den

podstatné jméno (2)

• rod střední

význam

1. genitiv plurálu substantiva dno

podstatné jméno (3)

• rod ženský

význam

1. genitiv plurálu substantiva dna

angličtina

výslovnost

• IPA: [dɛn]
•  americká angličtina^{? • info}

etymologie

Ze staroanglického denn, to z pragermánského *danjan.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	den	dens

význam

1. bydliště některých druhů zvířat – brloh, doupě, nora
   • Daniel was put into the lions’ den.
2. (přeneseně) dějiště tajných, často ilegálních aktivit - doupě
3. (přeneseně) pokojík, pracovna
4. (americká angličtina) skautská družina (Cub Scouts)

synonyma

1. lair
2. —

němčina

výslovnost

• IPA: [deːn],  den^{? • info}

člen

význam

1. určitý člen akuzativu singuláru mužského rodu
2. určitý člen dativu plurálu

španělština

sloveso

význam

1. třetí osoba plurálu prezentu subjunktivu slovesa dar

švédština

výslovnost

• IPA: [dɛnː]

zájmeno

• ukazovací; osobní (pouze věci)
• rod společný

skloňování

nominativ	den
dativ/akuzativ	den

význam

1. ten, ta
2. ono (označuje věci společného rodu)

související

• den här, den där

člen

• Podrobnosti najdete na Wikiknihách.

význam

1. určitý člen společného rodu (pouze ve spojení s přídavnými jmény)
   • den gamla mannen – (ten) starý muž

související

• det, de

volapük

výslovnost

• IPA: [dɛn]

podstatné jméno

skloňování

Substantivum

pád	singulár	plurál
nominativ	den	dens
genitiv	dena	denas
dativ	dene	denes
akuzativ	deni	denis
vokativ	o den	o dens

význam

1. meč

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český, 2009-01-20, [cit. 2010-01-22]. Heslo den.

externí odkazy

• Článek Den ve Wikipedii
• Téma Den ve Wikicitátech