čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [fiːzl̩]

dělení

editovat
  • fí-zl

etymologie

editovat

Přes rakouskou němčinu z latinského základu, předpokládá se, že z fiduciadůvěra.[1] Podle Rejzka z německého nářečního a argotického Fiesel, tedy penis, chlap, nesympatický člověk, zrádce, pasák apod. ze středohornoněmeckého viselpenis[2]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ fízl fízli / fízlové
genitiv fízla fízlů
dativ fízlu / fízlovi fízlům
akuzativ fízla fízly
vokativ fízle fízli / fízlové
lokál fízlu / fízlovi fízlech
instrumentál fízlem fízly

význam

editovat
  1. (v obecném jazyce, zhruběle) příslušník tajné policie
  2. (hanlivě) osoba, která udává jiné osoby

synonyma

editovat
  1. (argot) fizule, fízlák, čadil, krysa, šakal[3], (neutrálně) detektiv, tajný
  2. udavač, donašeč, konfident[4][5]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2011-08-29]. Heslo fízl.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „fízl“, s. 173.
  3. OBERPFALCER, František. Zum Wortschatz des tschechischen Rotwelsch. Naše řeč, 1927, roč. 11, čís. 8, s. 176-185. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  4. http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/57874
  5. http://media.rozhlas.cz/_audio/00555690.mp3