flám
Možná hledáte Flám.
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [flaːm]
dělení editovat
- flám
podstatné jméno (1) editovat
- rod mužský neživotný
etymologie editovat
Odvozeno z označení flamendr, počeštělého Flamländer, německy „Vlám“. To se do češtiny dostalo pravděpodobně v 17. století, kdy Albrecht z Valdštejna nechal zřídit pluk žoldnéřů. Jeho verbíři dali dohromady vojsko z vojáků různých národností, hodně též z Nizozemska a Flander; ti v Čechách v zimě odpočívali a užívali svůj volný čas vesele a bujaře.[1]
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | flám | flámy |
genitiv | flámu | flámů |
dativ | flámu | flámům |
akuzativ | flám | flámy |
vokativ | fláme | flámy |
lokál | flámu / flámě | flámech |
instrumentál | flámem | flámy |
význam editovat
- (hovorově) delší noční návštěva jednoho či více míst umožňujících společenskou zábavu, spojená s nezřízenou konzumací zejména alkoholu
překlady editovat
synonyma editovat
související editovat
podstatné jméno (2) editovat
- rod ženský
význam editovat
- genitiv plurálu slova fláma
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-02-12]. Heslo flám.
- ↑ STĚPANOVOVÁ, Ludmila. K etymologii frazeologismů s vlastními jmény. Naše řeč, 1989, roč. 72, čís. 1, s. 20. Dostupné online. ISSN 0027-8203.