flám
Možná hledáte Flám.
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [flaːm]
dělení
editovat- flám
podstatné jméno (1)
editovat- rod mužský neživotný
etymologie
editovatOdvozeno z označení flamendr, počeštělého Flamländer, německy „Vlám“. To se do češtiny dostalo pravděpodobně v 17. století, kdy Albrecht z Valdštejna nechal zřídit pluk žoldnéřů. Jeho verbíři dali dohromady vojsko z vojáků různých národností, hodně též z Nizozemska a Flander; ti v Čechách v zimě odpočívali a užívali svůj volný čas vesele a bujaře.[1]
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | flám | flámy |
genitiv | flámu | flámů |
dativ | flámu | flámům |
akuzativ | flám | flámy |
vokativ | fláme | flámy |
lokál | flámu / flámě | flámech |
instrumentál | flámem | flámy |
význam
editovat- (hovorově) delší noční návštěva jednoho či více míst umožňujících společenskou zábavu, spojená s nezřízenou konzumací zejména alkoholu
překlady
editovatsynonyma
editovatsouvisející
editovatpodstatné jméno (2)
editovat- rod ženský
význam
editovat- genitiv plurálu slova fláma
poznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-02-12]. Heslo flám.
- ↑ STĚPANOVOVÁ, Ludmila. K etymologii frazeologismů s vlastními jmény. Naše řeč, 1989, roč. 72, čís. 1, s. 20. Dostupné online. ISSN 0027-8203.