Možná hledáte honěna.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈɦɔɲɛnaː]

dělení

editovat
  • ho-ně-ná

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ honěná honěné
genitiv honěné honěných
dativ honěné honěným
akuzativ honěnou honěné
vokativ honěná honěné
lokál honěné honěných
instrumentál honěnou honěnými

význam

editovat
  1. hra, kdy někdo utíká a jiný jej zkouší dostihnout[1][2][3]
    • Líbila se nám honěná s plastovou lahví a honěná s pohádkou.[4]
    • Hrály si s panenkami i na prodávanou, na školu, i na honěnou i na schovávanou, dělaly si věnečky a zahrádku a na všechno možné.[5]

synonyma

editovat
  1. honěnka, honička

přídavné jméno

editovat

význam

editovat
  1. nominativ singuláru ženského rodu adjektiva honěný
  2. vokativ singuláru ženského rodu adjektiva honěný
  3. nominativ plurálu středního rodu adjektiva honěný
  4. akuzativ plurálu středního rodu adjektiva honěný
  5. vokativ plurálu středního rodu adjektiva honěný

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-10-01]. Heslo honěná.
  2. FILIPEC, Josef; DANEŠ, František, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1. vyd. Praha : Academia, 1978. 799 s. Heslo „honěná“, s. 120.
  3. VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „honěná“, s. 446.
  4. Žáci 2.B ZŠ Šumperk
  5. Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce