Možná hledáte honěna.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈɦɔɲɛnaː]

děleníEditovat

  • ho-ně-ná

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ honěná honěné
genitiv honěné honěných
dativ honěné honěným
akuzativ honěnou honěné
vokativ honěná honěné
lokál honěné honěných
instrumentál honěnou honěnými

významEditovat

  1. hra, kdy někdo utíká a jiný jej zkouší dostihnout[1][2][3]
    • Líbila se nám honěná s plastovou lahví a honěná s pohádkou.[4]
    • Hrály si s panenkami i na prodávanou, na školu, i na honěnou i na schovávanou, dělaly si věnečky a zahrádku a na všechno možné.[5]

synonymaEditovat

  1. honěnka, honička

přídavné jménoEditovat

významEditovat

  1. nominativ a vokativ singuláru ženského rodu adjektiva honěný
  2. nominativ, akuzativ a vokativ plurálu středního rodu adjektiva honěný

slovní spojeníEditovat

poznámkyEditovat

  1. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-10-01]. Heslo honěná.
  2. FILIPEC, Josef; DANEŠ, František, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1. vyd. Praha : Academia, 1978. 799 s. Heslo „honěná“, s. 120.
  3. VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „honěná“, s. 446.
  4. Žáci 2.B ZŠ Šumperk
  5. Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce