hranice

Možná hledáte Hranice nebo hraniče.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦraɲɪt͡sɛ]
•  hranice^{? • info}

dělení

• hra-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hranice	hranice
genitiv	hranice	hranic
dativ	hranici	hranicím
akuzativ	hranici	hranice
vokativ	hranice	hranice
lokál	hranici	hranicích
instrumentál	hranicí	hranicemi

význam

1. myšlená čára na zemském povrchu oddělující dva státy nebo jiné administrativní jednotky
   • Česko má hranice se čtyřmi státy.
2. místo či hodnota, u níž nastává kvalitativní změna
   • Dostáváme se k hranicím lidských možností.
3. narovnaná hromada dřeva
   • Hranice vzplála.

překlady

1. státní hranice

   • angličtina: border, frontier
   • finština: raja
   • francouzština: frontière ž
   • hornolužická srbština: hranica ž
   • italština: frontiera ž
   • latina: finis m
   • maďarština: határ
   • němčina: Grenze ž
   • polština: granica ž
   • ruština: граница ž
   • slovenština: hranica ž
   • srbština (cyrilice): граница ž
   • švédština: gräns c
2. rozhraní

   • angličtina: boundary
   • finština: raja
   • francouzština: limite ž
   • maďarština: határ
   • němčina: Grenze ž
   • ruština: граница ž
   • slovenština: hranica ž
   • srbština (cyrilice): граница ž
3. hromada dřeva

   • angličtina: pyre
   • finština: kokko
   • francouzština: bûcher m
   • italština: rogo m
   • němčina: Scheiterhaufen ž
   • slovenština: hranica ž

synonyma

1. —
2. rozhraní, předěl, mez
3. vatra, (nářečně) hráň, hraň, hráně

související

• hranička
• hraniční
• hraničit
• hraničář

slovní spojení

• zelená hranice

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-08-31]. Heslo hranice.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Hranice ve Wikipedii